Jdi na obsah Jdi na menu
 

Dotazy a odpovědi 4.2012-2.2013

22. 11. 2013

Dotaz č.1 23.4.2012
paní Marie L.

Zaujali mě Vaše www stránky věnované zajateckým táborům. Můj otec, který žil ve Slezském Husinci (dnešní Polsko Gesiniec, dříve Německo Friedriechstein), tam v r. 11. 6. 1944 narukoval do německé armády. 13. 9. 1944 padl do amerického zajetí. Do podzimu roku 1945 byl v zajateckém táboře v USA, pak byli přepraveni do Francie k belgickým hranicím, tam pracoval v dolech. Zajímalo by mě, jestli existuje seznam zajateckých táborů ve Francii nebo zda existuje nějaké evidence zajatých vojáků. Chtěla bych dohledat, ve kterém táboře byl. Otec už nežije, a když jsem s ním o této etapě jeho života mluvila, na jméno tábora si nevzpomněl. Přikládám i krátké vyprávění, které jsem o tomto období psala.
Vaše stránky jsou velmi zajímavé a inspirativní. Určitě se jejich prostudování ještě budu věnovat.

Odpověď:
na váš dotaz ze dne 23.4.12 dopovídám následující:
Seznam kmenových zajateckých táborů existuje. Jeho odkaz naleznete na:
http://bastas.pagesperso-orange.fr/pga/camps-francais/listecamps.htm
V případě vašeho otce se jednalo o detašované pracovní komando kmenového zajateckého tábora. Zde je odpověď složitější protože každý kmenový zajatecký tábor spravoval desítky i stovky pracovních komand.
Pokud mluvíme o zajateckých táborech v Belgii, existuje seznam pracovních táborů válečných zajatců nasazených v uhelné těžbě (Bergbaulager)
http://wiki-de.genealogy.net/Belgien_-_Lager_und_Einsatzorte_deutscher_Kriegsgefangener
Seznam válečných zajatců existuje. S jeho vedením bylo však započato relativně pozdě, teprve v roce 1946. Tento seznam se nachází v archivu Mezinárodní komise červeného kříže v Ženevě. Možná, pokud jim sdělíte jméno dědečka vám zašlou jeho registrační kartu.
Doporučuji rovněž napsat koordinátorovi francouzského projektu válečného zajetí a internace jean.paul.louvet@orange.fr

Dotaz č.2 16.5.2012
pan Dušan S.

Při mém pátrání jsem našel vaše stránky ve věci zajateckých táborů v roce 1945. Chtěl bych se na vás obrátit s dotazem, zda by bylo možné dohledat určitého člověka, který byl internován jako vojenský zajatec v zajateckém táboře Kuřim - Brno, který zde zemřel.
Hledám nějakou možnou informaci, nebo dokonce hrob pradědy mé ženy pana Josefa S., svobodníka Wehrmachtu, který celou válku prodělal jako příslušník vojenského lazaretu ve Znojmě. Při ústupu na jaře 1945 ze Znojma padla u Ořechova kolona do zajetí. Co se dělo dále již nikdo neví, kdy pak rodina dostala v pozdější době úmrtní oznámení .
Pan S. jakož to občan Znojma z důvodu jeho zaměstnání v nemocnici v roce 1938 nemusel opustit Znojmo a po připojení k říši musel nastoupit vojenskou službu v místě jeho zaměstnání.
Zkoušel jsem hledat v Brně na ústředním hřbitově na pohřebišti Němců co mám z 30 % projité, na slovní dotaz na správě hřbitova nevěděli, zda tam takový je, při telefonickém kontaktu s VHÚ Praha jsem se taktéž nic nedozvěděl a dotazovat se Němců bude asi zbytečné.
Myslíte si, že se dá něco k tomuto člověku dohledat ?

Odpověď:
Prošel jsem si váš e-mail a odpovídám následovně.
Dokumenty o které se zajímáte jsou uloženy ve VUA, fond Vojenské zajatecké tábory. Čísla kartonů přikládám.
Pokud byl jmenovaný zajatec pohřben, poté bude jeho hrob označen pouze číslem (vojenský hřbitov, okraj městského hřbitova, hromadný hrob v blízkosti tábora...). Je však rovněž možné, že tělo bylo zpopelněno v krematoriu.

Dotaz č.3 2.7.2012
pan Petr P.

Máte moc zajímavé stránky a máte tam i zmíněného našeho rodáka Josefa Klause! Téma Spolku na osvobození zajatců Dr. Helda mě i kolegu v SRN moc zajímá a našel jsem i syna Josefa Klause v Hamburku a získal od něj zajímavé materiály i deník jeho otce z Ruska. V září bych chtěl nějakou sobotu/neděli udělat 2 denní konferenci na toto téma a chtěl jsem se zeptat, zda byste přijal mé pozvání.
Odpověď:
V příloze naleznete výtažek z knihy " V rukou nepřítele", zmiňující výše uvedenou organizaci včetně podkladů pro citaci. Účast na konferenci potvrzuji

Dotaz č.4 20.7.2012
pan Vladimír P.

Dovolte mi předně poděkovat vám za uveřejnění svých stránek na
internetu, protože mi pomohly posunout se v mém bádání.
Několik let se zabývám tvorbou rodokmenu a s tím souvisí i pátrání
po osudech mých pradědů na frontách Velké války.
Z dokumentů, které mi zaslali z VUA (viz příloha) jsem vyčetl, že
jeden z mých pradědů upadl v roce 1916 do rumunského zajetí a byl
internován v zajateckém táboře "Šipoty" (asi Sipote), potom byl
přemístěn do "Saskuty", kde následně zemřel. O táboře smrti Sipote
podrobně píšete v článku, bohužel v seznamu rumunských táborů jsem
nikde nenašel alespoň podobné jméno druhého tábora Saskuta (Sascut
?). Ani na rumunských stránkách se mi nepodařilo toto město najít ve
spojitosti s nějakým zajateckým táborem, možná pro moji neznalost
rumunštiny.
Obracím se proto na Vás s prosbou, pokud máte o tomto táboře
povědomí, jestli byste mohl toto místo upřesnit a podat mi
podrobnější informace, případně mi doporučit stránky, kde bych mohl
najít také dobové fotografie z tohoto místa (i ze Sipote).
Po podobných informacích zatím marně pátrám a Vaše stránky mě proto
velmi potěšily. Za jakoukoli odpověď předem mockrát děkuji a Vaší záslužné práci přeji mnoho zdaru.
Odpověď:
Zajatecký tábor Saskuty se bohužel na mapě zajateckých táborů v Rumunsku z roku 1918 nenalézá. Rovněž město nebo obec tohoto názvu jsem nenalezl. Domnívám se, že šlo o pracovní komando. Každý ze zajateckých táborů spravoval určitý počet pracovních komand. Podmínky na těchto komandech byly různé a do značné míry závisely od charakteru pracovního nasazení. Mohlo se jednat o samotu nebo zaniklou část obce.
Doporučuji obrátit se na archiv Mezinárodní komise červeného kříže. (International Committee of the Red Cross)
Dotaz č.5 21.7.2012
pan Jan S.

Zrovna jsem hledal v internetu určité informace týkající se mého dědečka, který byl v zajateckém táboře v Kuřimi a narazil jsem na Vaší webovou stránku, na které se zmiňujete u jednnoho z dotazu, kde se dají najít další informace.
Podle mých informací se můj děda nacházel v roce 1946 v zajatecké táboře. Chtěl bych dohledat, jak dlouho se v tomto táboře nacházel a zda byl v tomto táboře až do konce jeho uzavření. Dále by mě zajímalo, co se dělo s osobami po uzavření, zda byli převedeni do jíneho tábora, třeba do tábora nucených prací, nebo jednoduše propuštění a jaké opatření pro ně třeba platili po propuštění. Je také možné, že by existovaly nějaké záznamy o výsleších apod. Rovněž by mě třeba také zajímal táborový řád tohoto zajateckého tábora.
Odpověď:
na váš dotaz z 21.7.12 odpovídám následovně.
Materiály týkající se zajateckého tábora v Kuřimi jsou uloženy v Ústředním vojenském archivu Praha-Invalidovna, fond Vojenské zajatecké tábory v ČSR, č kartonu 39.
Rok propuštění vašeho dědečka by do značné míry byl závislý od jeho národnosti. Pokud byl váš dědeček sudetský Němec, poté by byl pravděpodobně z tábora propuštěn v průběhu roku 1946. Toho roku byli všichni váleční zajatci-sudetští Němci převedeni do kompetence příslušných okresních národních výborů a následně odsunuti do Německa.
Více informací na níže uvedeném odkazu
http://www.evzi.estranky.cz/clanky/mista-zajeti-a-internace-1939-1954/zajatecke-tabory-na-uzemi-csr-1945-1950/kapitola-iv.-vojenske-zajatecke-tabory-v-csr/propousteni-valecnych-zajatcu--byvalych-prislusniku-csr.html
http://www.evzi.estranky.cz/clanky/mista-zajeti-a-internace-1939-1954/zajatecke-tabory-na-uzemi-csr-1945-1950/kapitola-iv.-vojenske-zajatecke-tabory-v-csr/propousteni-risskonemeckych-valecnych-zajatcu.html
Řád zajateckých táborů byl do konce května 1945 provizorní a odlišný zajatecký tábor od tábora. Od června 1945 do roku 1946 dochází k postupnému sjednocení tak aby odpovídal stanovám Ženevské konvence. Podrobnější informace naleznete na stránkách www.evzi.estranky.cz V případě dalších dotazů mě prosím kontaktujte.


Dotaz č.6 23.9.2012
Josef K.

úvodem bych chtěl vyjádřit veliký obdiv a úctu k Vaší práci.
Je obdivné kolik jste shromáždil historických údajů k danému problému.
Teprve nedávno jsem našel tašku a v ní jsem objevil materiály, které mne vyprovokovaly k malému pátrání na webu.
Jsou to materiály, které se jednak vztahují k účasti ve SNP
a dále k internaci v zajateckém táboře STALAG IVB, které zasílám jako přílohu.
Prosím, je možné zjistit nějaké další informace v archivech vztahující se k této osobě a její internace v táboře STALAG IVB ?
Odpověď:
Jednou z podmínek, které slovenští povstalci po potlačení povstání docílili, bylo přiznání statusu válečných zajatců. Byli zaregistrováni v zajateckých táborech a tudíž by měly být další informace uloženy v archivu Mezinárodní komise červeného kříže. Na tuto instituci byl při každé registraci nově příchozího zajatce zaslán opis registračního listu. Pokud se na tuto služebnu obrátíte, je nutno uvést maximum údajů (tábor, osobní číslo zajatce, národnost...). Bohužel nemohu říci, na jakých pracovních komandech se váš příbuzný během svého zajetí nacházel. Snad vám ve vašem pátrání pomohou níže uvedené kontakty.
Pokud bude vaše pátrání úspěšné, budu vděčen za informaci.
Kontakt Mezinárodní pátrací služba communications[at] its-arolsen.org
Kontakt Mezinárodní komise červeného kříže tracing.archives@icrc.org

Dotaz č.7 7.10.2012
Pavlína Ď.

na Vaše stránky mě dovedlo hledání jednoho muže, který pobýval v roce 1945 jako francouzský zajatec v Hynčicích. Rozhodla jsem se Vás oslovit a zeptat se, zda bychom o něm s Vaší pomocí nezískali nějakou informaci. Zatím jsme neměli štěstí a i přes jiné pokusy jsme neuspěli.
Jde tedy o občana francouzské republiky, jménem Paul Tourel, který pobýval za 2. světové války jako zajatec u nás v ČR, nejprve v Bělotíně, potom v Hynčicích. Zde, v Heinzendorfu, pracovali francouzští zajatci u sedláků a na noc se stahovali do současné budovy pošty Vražné.
Před blížící se frontou odvlekli Němci všechny zajatce pryč. To bylo 27.4. nebo 28.4.1945. Asi za měsíc přišla zpráva, že jsou již na francouzských hranicích a mají namířeno domů. Úplně poslední informace je z roku 1950 a to o jeho sňatku, že se v roce 1946 oženil.
Pokud by bylo ve Vaší moci dohledat o panu Tourelovi nějaké informace, jaké byly jeho další životní cesty, zda žije - letos by mu bylo 94 let. Známe i jeho přesné narození, kde se narodil a adresu bydliště. Toto však už nemusí být aktuální. Pokud by vám pomohly i tyto informace, pak pošleme. Děkujeme za odpověď i v případě, kdyby se mělo jednat o další kontakt nebo spojení.
Odpověď:
Obávám se, že pokud se týče jmen a životních osudů jednotlivých válečných zajatců nemohu vám podat bližší informace. Pokud by vás zajímala registrační karta zajatce, kde byl zajat, v jakém roce..., pak bych navrhoval obrátit se na Mazinárodní komisi červeného kříže v Ženevě, kam byly registrační lístky válečných zajatců zasílány. Bohužel nedávám moc nadějí tomu, že by bylo možno vypátrat více. Domnívám se, že muž, kterého hledáte byl v průběhu války z válečného zajatí propuštěn, tak jako většina francouzských válečných zajatců, a nasazen jako zahraniční civilní dělník. Zde by snad mohla pomoci Mezinárodní pátrací služebna.
Mezinárodní pátrací službau communications[at] its-arolsen.org
Mezinárodní komise červeného kříže tracing.archives@icrc.org


Dotaz č.8 9.10.2012
Luboš P.


Na internetu jsem při pátrání po informacích nalezl Vaši stránku
http://www.evzi.estranky.cz/

Sepisuji kroniku rodiny a při vyprávění švagrové mého dědečka (je narozena 1920) jsem narazil na informaci, že její manžel byl šest let zajatcem v Kanadě. Bohuel nemluvím německy a tak bylo vše prostřednictvím tlumočníka. Byl údajně jako parašutista vysazen v Holandsku a hned o dopadu na zem zajat. Protože se již v roce 1948 ženil, a měl být vězněn 6 let, musel být zajat v době obsazování Holandska v roce 1942. Z toho plyne několik otázek.

1) Je možné, že byli v té době zajatci posíláni do Kanady?
2) Existují někde na internetu seznamy?
3) je možné získat složku vztahující se k zajatému příbuznému?

Odpověď:
Váleční zajatci byli v Kanadě, na základě dohody se Spojeným královstvím, umístěni již od roku 1940. V době kdy hrozila invaze na Britské ostrovy byly zajatecké transporty směrovány právě do Kanady a Austrálie.
Zajatecké tábory v Kanadě, ke kterým se mě podařilo dopátrat stručnou historii uvádím na:
http://www.evzi.estranky.cz/clanky/mista-zajeti-a-internace-1939-1954/zajatecke-tabory-na-britskych-ostrovech--v-britskych-koloniich-a-na-okupovanych-uzemich-1940-1948/valecni-zajatci-a-intenrovani-v-kanade-1939-1947.html
Stran oficiálních záznamů o vašem příbuzném doporučuji kontaktovat Mezinárodní komisi červeného kříže v Ženevě, kde jsou uloženy registrační karty válečných zajatců. Tak by se dalo zjistit v jakém táboře se nacházel.
Kontakt dpalmieri@icrc.org
Pokud budete mít zájem a vaše pátrání přinese ovoce, rád bych o váš článek rozšířil encyklopedii.

Dotaz č.9 13.11.2012
Marek Š.

Dovoluji si nabídnout případnou spolupráci při tvorbě vašich stránek.
Dálkově studuji třetím rokem obor historii a archivnictví na Univerzitě Hradec Králové a připravuji bakalářskou práci na téma Válečný prožitek v denících a korespondenci účastníků 1.sv.v. – Podmínky života v zajateckých táborech a jejich vliv na vstup do čs. legií.
V rámci badatelské činnosti se mě podařilo získat několik dosud nezpracovaných deníků a zápisníků r-u vojáků, dále shromažďuji korespondenci a také dobovou i současnou odbornou literaturu k tomuto obsáhlému tématu.
Při dohledávání údajů na internetu jsem narazil na vaše stránky a určitě bych mohl nabídnout spoustu zajímavého materiálu k dalšímu studiu a případnému zpracování nebo rozšíření seznamu požité literatury a pramenů.
Dále bych chtěl poprosit o sdělení, zda mohu z vašich stránek čerpat některé originální údaje do své práce, samozřejmě při dodržení všech norem pro citaci zdrojů z internetu.
Odpověď:
Jsem potěšen vaší nabídkou a ochoten jím přijmout.
Mým cílem je stanovit základní osnovu, na kterou by následně čtenáři se zájmem o téma navázali a podíleli se na jejím dalším rozšiřování.
Mohu vám nabídnout vlastní kapitolu. Na stránkách v současné době intenzivně pracuji a stran Rakouských vojáků v Rusku připravuji další, nové články.
Proti čerpání informací z mých stránek ničeho nenamítám, i to je forma jak rozšířit povědomí o projektu Encyklopedie válečného zajetí a internace. Musí se však jednat o čistě nekomerční použití.

Dotaz č.10 16.11.2012
Karel B.

Vážený pane, pouhou náhodou jsem našel Vaši (vynikající) práci o zajetí a s nim spojených záležitostech. Samozřejmě mě nejvíce zaujala zpráva o broumovském zajateckém táboře. Jsem Broumovák rodem, dokonce otcovy rodiče do roku 1938 bydleli v Martinkovicích, ale nikdy jsem nikde nepřišel k tak obsáhlé zprávě. Vše nepředstavitelné, těžko tak zvládnutelné třeba i za dnešních podstatně odlišným podmínek.
Jedna ale připomínka. Sám jsem člověk již dávno opustivší školní lavice a mající již také problémy se stále se měnícím pravopisem. Při psaní na počítači rovněž následkem stařecké nepozornosti nevnímám i červeně označené překlepy. O to více takových chyb nalézám v cizích psaních a dělá mi to dobře, že jsou i více chybující pisatelé, než já.
Proč o tom píši. Hodnotu Vaši práce, míním překlad (???) a pak čistopis snižuje množství překlepů, slovních obratů a třeba i nepřeložených zkratek a pod. Když jsem text poslal jednomu mě známému amatérskému historikovi a dalším známým v Holandsku, dal jsem si tu práci a na první pohled patrné jsem raději opravil. Vaše přání, text nezneužít ke komerčním účelům, bylo samozřejmě dodrženo.
Mnou upravený text přikládám, abyste si jej mohl prohlédnout. Kdybyste souhlasil, provedu ještě důkladnější opravy a úpravy, vše bych Vám poslal. Samozřejmě bez nároků na nějakou odměnu!!!
Neberte, prosím, moje připomínky jako nějaké znevažování Vaši práce. Sám jsem často překládal z jazyka německého a tak dobře vím, že když jsem v jednom „tahu“ déle překládal, tak jsem přestával rozpoznávat, který jazyk je vlastně ten překládaný. A překlady se měnily v hotentotštinu!
Odpověď:
Děkuji za váš ohlas. Na stránkách stále pracuji. Děkuji vám rovněž za vaší pomoc. Rád použiji vaše korekce.
Měl bych rovněž jednu prosbu. Můžete mě prosím poslat fotografii památníku zemřelých srbských zajatců?

Dotaz č.11 20.12.2012
Jan H.

Zdravím
Chtěl bych se zeptat, jestli bych mohl použít níže uvedený článek do publikace o mých rodácích za světové války. Mám záznam kde popisuje jeden můj rodák, jak byl zajat a tento článek by se k tomu hodil.
Odpověď
ano souhlasím.
Citace: Encyklopedie válečného zajetí a internace, Zajatecké tábory v Rusku 1914-1921, Stravování

Pokud budete mít na oplátku jakýkoliv článek stran válečného zajetí a internace velmi rád bych oň rozšířil svou encyklopedii.

Charkov zajatecký tábor:
Včil sme sa dostali do teho Charkova słavného a tam nás dovédli, já nevím co to było jak vodárna nebo nevím co. Tam nám dali makaronovů polévku. A misa veliká. Nidy v životě sem nejedéł tak dobré jídlo jak tam sem sa najedéł.
Hład je dobrý kuchar. A šeci ty Vrbčané sme sa držali pohromadě. Jura Zela , ten Horňáček Cyril, Prachar a já, čtyré. A tam nás potom dali, byli to cihelny. Už sa nepáłiło tam, enom ty pece a komíny ostali. Było to obehnaté ostnatým drátem. A včil tam była veliká ploščaď, plac veliký a veliké trináctiposchoďové domy. Já sem tam potom aj děłał. Kołem dokoła byli takové skarpy – járky, to było huboké. Tam sem sa zešéł aj s Jurů Sekerkem ( z Velkéj).
Donésli nám jídło. Porozdělovali nás po desítkách, měli sme takovů misu, takový lavor veliký a dostał každý drevěnů užicu . Já sem měł svoju co sem si opatrovał .
Dotaz č.13 8.1.2013
Anna Radka M.

obracim se na Vas s prosbou o pomoc pri hledani informaci ohledne tatinka naseho znameho z Italie. Snazim se sama najit nejake informace na internetu a tim jsem se dostala i na Vase stranky. Informaci jeho syn bohuzel nema mnoho, ale pokusim se shrnout, co je nam znamo. Tatinek byl behem 2.svetove valky veznen v nejakem tabore (nevime kde presne), odkud se mu podarilo utect. Pote byl opet zadrzen a deportovan do jineho tabora. Puvodne jsme si mysleli, ze se jednalo o Terezin, protoze syn pana Poerio si mysli, ze byl tatinek v koncentracnim tabore, ale tam o nem bohuzel nemaji zadne zpravy. V tabore se tatinek zaregistroval pod falesnym jmenem jako Poerio Francesco, nar.4/3/1918. Jeho prave jmeno bylo Arena Pasquale nar.1921. Pote uzavrel snatek s mistni divkou (pry dcerou jednoho ze zamestnancu tabora) a behem konce valky byla pani tehotna v 7.mesici. Jmenovala se Libuse. Panu Poerio se podarilo dostat do Italie, ale uz se sem bohuzel nikdy nevratil. Jeho syn nyni patra po tom, zda zde ma nejakeho bratra nebo sestru. Mezitim se nam podarilo rozlustit jeho nemecky pas a zjistit z nej tyto udaje: tábor byl v Třinci (Trzyniec) -okres Těšín (Teschen) a jeho nazev nam pripada jako Baumannschaftslager, čili pracovni stavebni tábor, kde pan Poerio pracoval jako pomocny delnik. V priloze zasilam Registracni prukaz vydany v Breclavi 28/7/1945. Muzete nam prosim nejak pomoci? Existuje nejaky registru snatku z te doby v oblasti Tesina nebo primo v Trinci?
Odpověď:
omlouvám se za pozdní odpověď.
V Třinci bylo nasazeno pracovní komando italských vojensky internovaných (IMI)
Zajatci zaměstnáni v železárnách. Ubytováni v zajateckém táboře na Borku. Tábor postaven v letech 1943-44. Komando sestávalo z 413 zajatců. Celkem táborem prošlo 2777 italských zajatců, zemřelo 11. Pohřbeni byli na starém židovském hřbitově v Třinci. Nemocní byli posíláni do zajateckého lazaretu v Těšíně Po osvobození zde bylo sběrné středisko pro zajištěné Němce a poté byty zaměstnanců třineckých železáren.

Na těšínsku se celkově nacházelo více jak 10 takovýchto komand.
V Třinci se nacházel rovněž pracovní tábor firmy Dipl.Ing. Rud. Trampler. V táboře ubytovaní italští civilní dělníci zaměstnaní na stavbě Kokerei-Neubau v areálu dolu Barbora. Průměnré osazení 50 osob. Ve jmeném seznamu se však hledané jméno nevyskytuje.

Pokud měl váš otec status civilního dlěníka, vím pouze o jediném způsobu jas se dozvědět více a to zkontaktovat se s Internationale Suchdienst v Bad Arolsen (De). V archivu tato služebna vede 55 milionů odkazů na 17,5 milionů civilních osob nuceně vystěhovaných během druhé světové války.
Online žádanku je možno nalézt na www.its-arolsen.org
Pokud byl váš otec itelský vojensky internovaný, poté by jeho registrační kartu mělo být možno dopátrat v Deutschen Dienststelle (WASt), Eichborndamm 179, 13403 Berlin (www.dd-wast.de), nebo v archivu Mezinárodní komise červeného kříže v Ženevě fbensi@icrc.org. Komunikační řeč v tomto archivu je výhradně angličtina nebo francouzština.
pokud by vás to zajímalo, Pracovní tábor "Malá Evropa v Třinci, kde byli mimo jiné i italští občané, stále stojí. V jednom z baráků dřívějšího pracovního tábora je dnes umístěn archiv Třineckých železáren
Pokud vaše pátrání přinese ovoce, byl bych poctěn pokud příběhem obohatíte Encyklopedii válečného zajetí a internace.
Dotaz č.14 13.1.2013
Miloslav N.

na základě Vaší internetové stránky Vás prosím o sdělení, zda máte nějaké informace o
Sběrný zajatecký Tábor GUPVI , kde měl být internován
Obergefreiter
B., Ernst
geb.: 28.09.1902
2.Lds Bau Btl. 8
Wehrmacht
Odpověď:
Bohužel nedisponuji žádnými dokumenty na základě kterých bych vaší otázku mohl zodpovědět.
Dotaz č.15 29.1.2013
Roland M.

Hallo.ich habe Ihre Kontaktdaten auf einer Internetseite für Kriegsgefangenlager gefunden. Ich bin auf der suche nach einem Lager das in Vilemov ( früher Willomitz Kreis Podersam) gewesen sein soll (oder in der Nähe), habe nirgendwo Anhaltspunkte dafür gefunden.
Vielleicht können sie mir weiterhelfen und haben irgendwelche Nachweise und Lagerlisten über französische Krieggefangene.
Odpověď:
in Vilémov, Willomitz, Landkreis Kaaden waren 2 francozische KGF.Kdo. Nr. KAK4024 und KAK4024, bewacht durch 2.kompanie LS batalionu č.804., Kgf. von beiden komandos eingesetzt in Landwirtschaft. 1kgf hat gestorben wegen arbeitsunfall. Einkvartiert in Haus Nr12 und Landgut Nr.168.
Dotaz č.16 6.2.2013
Petr H.

připravil jste pro naše muzeum zajímavé informace.
Fotobanka Musea Fotoateliér Seidel obsahuje několik desítek fotografií s předpokládanými francouzskými zajatci. Snad jsou z Stalag XVII B. Krems-Gneisendorf N.D.
Pokusíme se na místě vyhledet dům z fotografií ( i když je znát jen část). Pravděpodobnost je malá, ale zkusíme to.
Je možné zjistit, zda jedním ze zajatců byla Jean Picha ? Jedna z laborantek pracujících v Fotoateliéru Seidel odešla v květnu 1945 s tímto mužem do francouzského Alsaska. Její sestra emigrovala z Československa až v roce 1968.
Dotaz č.17 7.2.2013
Petr H.

Tentokrát dotaz soukromý.
Můj nevlastní otec Jan Matějka vždy mluvil o totálním nasazení v letech 1942 - 45. Při čtení jeho poznámek jsme si všimli uniforem (o těch skutečně mluvil) do nichž byl s kamarády oblečen.
Podle vyprávění pracovali v továrnách a později bylo jejich úkolem čistit ulice od zbytků domů a vyhrabávat živé či mrtvé z krytů. Práce s nevybuchlou municí byla běžná.
Jednotka měla mít uniformy po belgické armádě, měly být černé.
Název jednotek Arbeitsbatalion L 12 a L 13. Prý mělo být celkem 2000 mužů ročníků okolo 1922. Měli být darem protektorátní vlády Německu a nazýváni kavárenskými povaleči a věčnými studenty.
Vím, že se nejedná o zajatce v pravém slova smyslu, ale hledám nějaký bod. V současné literatuře jsem nenalezl žádnou zmínku o L 12 a L 13.
Místo práce bylo v Porýní (Mohuč - Mainz) a v linii chemických továren od Zwikau, Chemnitz k Drážďanům. Doma máme doklady o práci nedaleko Lince, kam táta utekl a Gestapo jej našlo a vrátilo k jednotce zpět.

Z jiného osobního svědectví pochází zmínka o zajatcích pracujících v zahradách patřících před rokem 1938 firmě Spiro (papírna Větřní). Po říjnu 1938 bylo zahradnictví součástí ( ve správě ) úřadu Landratu Krummau a.d. Moldau.
fotografie najdete zde : http://fotobanka.seidel.cz/product-detail/301_02_04_01_01_001_56_S2_0001
případně v horním vyhledávacím okně vložte klíčové slovo zajatci.

Odpověď:
Jsem rád, že pro vás mé stránky jsou přínosem. V současné době připravuji řadu nových kapitol. Domnívám se, že to co jsem doposud napsal, je pouze základní osnova, kterou bych nyní rád, za pomoci čtenářů, dále rozšířil. Pokud máte zajímavý příběh či informace týkající se válečného zajetí nebo internace ( včetně nuceného nasazení civilistů) budu velmi rád, pokud bych takové informace či článek mohl zařadit do své encyklopedie.
Stran vašeho dotazu. Nuceně nasazení z Protektorátu byli během druhé světové války nasazeni na území říše ve všech hospodářských odvětvích, v továrnách, stavebnictví, zemědělství. Nasazení českých dělníků v uniformách probíhalo například v rámci Organizace Todt, Technische Nothilfe, Luftschutzpolizei a pomocných policejních praporů. Černé uniformy by patrně ukazovaly na Technische Nothilfe. Navrhuji obrátit se přímo na státní archivy v níže zmíněných lokalitách.
Všeobecné informace o batalionech L12 a L13 naleznete v příloze

Dotaz č.18 8.2.2013
Jan S.

náhodou ( i když ne úplnou, tedy přes všemocný GOOGLE) jsem se dostal na Vaše úžasné stránky EVZI, které až doposud unikly mé pozornosti :-((.
Můj koníček už 30 let je sbírání dokladů K.u.k Feldpost z let 1914-1918, čs. polní pošty 1919-1921, 1938, 1940-1945, cenzurní pošty, pošty z nemocnic atd. Ted jsem na AUKRU získal lístek německého zajatce v Rusku z r.1947, takový dokument jsem nikdy neviděl. A tak jsem k tomu hledal něco víc a jedině na Vašich stránkách jsme našel, co jsem hledal (že zajatci směli psát 1x za 3 měsíce) a mnohem mnohem víc :-)
Abych to tedy shrnul, napadlo mne, že bych možná pár detailu do Vaší encyklopedie mohl doplnit (zajímám se samozřejmě i o zajatecké tábory 1914-18 na našem území), mám i dost poštovně historické literatury atd. a baví mne práce s daty (jakožto bývalého programatora :-) )
Bydlím v Praze, pokud byste po tomto mém stručném představení měl zájem navázat spoluráci, budu rád :-).
Odpověď:
Velmi vám děkuji za návrh spolupráce, rád návrh přijímám. Mohu vám nabídnout i vlastní kapitolu. Záleží na rozsahu informací.
Dotaz č.19 15.2.2013
Petr V.

Prosím o radu, dávám dohromady životopisná data malíře Aloise Wierera, který byl po květnu 1945 internován v táboře v Praze.
Tuto informaci jsem získal od kolegy, který o něm chtěl kdysi něco psát. Přeposílám, aby jste věděl o co jde:
Wierer někdy po 1900 studoval na Umprum, bydlel v domě U zelené žáby se slečnou, kterou si pak přes odpor rodiny vzal, tehdy namaloval mnoho studií a obrazů z ghetta v době asanace, skoro expresivních, po první válce se ale dal na třetí rokoko, rokokové výjevy galantní, prostě malé kýče pro zákazníky. Žili si pěkně na Vinohradech v ulici kolem olšanských hřbitovů, ale v květnu 45 ho ho nějací horlivci zatkli a zanedlouho zemřel v internačním táboře, a to jen proto, že by pražský Němec, za války to už byl starší člověk a o politiku se nezajímal.. Jeho žena ale byla Češka, tak tu jen vyhnali z bytu, na který měl někdo pochopitelně zálusk. Jeho práce tam všechny zůstaly a proto se tak často objevují na našem trhu.
Jde o to, že není známo ani jeho přesné datum úmrtí, myslíte, že by to šlo někde zjistit? Kam bych se měl obrátit?
Odpověď:
Internační (koncentrační) tábory pro Němce vznikaly na území Velké Prahy již v době povstání, v květnu 45. Na území Prachy vznikly desítky. Seznamy a evidence zemřelých se začala provádět až dosti později a tak jestli člověk o kterého se zajímáte zemřel v květnu 45, je dosti pravděpodobné, že zmizel bez jediné zmínky. Takových případů bylo nesčetné množství
Dotaz č.19 20.2.2013
Petra K.

Dobrý den,obracím se na Vás s prosbou. Hledám svého dědu.Byl to francouzský vál. Zajatec v zaj. Táboře Stalag IV C na území Teplic. Jmenoval se Raymond,nebo Reymond.Není někde seznam těchto válečných zajatců? Moc děkuji za odpověď Kubátová Petra
Odpověď:
V prvé řadě bych se chtěl omluvit za pozdní odpověď.
Pokud máte celé jméno vašeho dědečka- obraťte se prosím s tímto jménem a označením tábora, ve kterém byl umístěn (Stalag IVC) na následující organizace.

1.
International Tracing Service
Úřední jazyk- Anglicky,Německy
Grosse Allee 5-9
34454 Bad Arolsen
GERMANY
email@its-arolsen.org
www.its-arolsen.org


2.
Service interministériel des Archives de France (SIAF)
Úřední jazyk:Francouzsky
56 rue des Francs-Bourgeois
75141 Paris Cedex 03
FRANCE
herve.delmare@culture.gouv.fr
www.archivesdefrance.culture.gouv.fr



3.
Archives Nationales

Úřední jazyk:Francouzsky
59 rue Guynemer
93383 Pierrefitte-sur-Seine Cedex
FRANCE
pascal.dal-pont@culture.gouv.fr
www.archivesnationales.culture.gouv.fr/anparis/

4.
Mezinárodní komise červeného kříže-Ženeva
Úřední jazyk Anglicky, Francouzsky
Daniel Palmieri, historical research officer
+41 22 730 2943
dpalmieri@icrc.org

5. Deutschen Dienststelle (WASt),
Úřední jazyk: Německy
Eichborndamm 179, 13403 Berlin (www.dd-wast.de),